Psychiatrie
Psychiatrie je lékařský obor, zabývající se prevencí, diagnostikou a léčbou duševních poruch. Její medicínský i společenskoekonomický význam v moderních společnostech významně narůstá. Při měnících se socioekonomických podmínkách, vymýcení závažných, např. infekčních, chorob ve vyspělejších státech a při prodlužování se lidského věku se neuropsychiatrické choroby stávají jednou z nejvýznamnějšších skupin nemocí. Jsou nejčastější příčinou ztrát pracovní schopnosti vlivem narušeného zdraví nebo předčasných úmrtí, ještě před kardiovaskulárními chorobami. Podle expertů Světové Banky budou právě tyto dva okruhy zdravotních problémů představovat ve 21. století největší zdravotní zátěž lidstva.
Duševní choroby stále ještě doprovází určitá stigmatizace, i v současné době se lidé často bojí navštívit psychiatra, anebo o svých duševních problémech či psychiatrické léčbě ve společnosti nemluví. Psychiatrie s však v posledních letech velmi výrazně mění. Genetika i další moderní vědní disciplíny přinášejí více informací o biologické podmíněnosti duševních chorob. Jsou vyvíjeny léky, kterí stále cíleněji a šetrněji zasahují do narušených aktivit centrálního nervového systému. Svoji účinnost prokazují také psychoterapeutické postupy, jsou více zohledněny sociální faktory a mění se i zákonné úpravy a člověk s duševní poruchou získává ve společnosti lepší pozici.
Společnost GlaxoSmithKline se v rámci psychiatrie zabývá oblastí léčby deprese, úzkostných poruch a bipolární afektivní poruchy.
Literatura: Raboch J., Zvolský P. Et al. Psychiatrie. První vydání. Galén, 2001.
Deprese a úzkostné poruchy
Deprese je časté onemocnění spadající v psychiatrické klasifikaci mezi poruchy nálady. Základním příznakem deprese je smutná nálada, trvající minimálně 2 týdny. Kromě pocitů pesimismu až zoufalství, beznaděje a bezvýchodnosti patří ke klíčovým příznakům také ztráta zájmu a prožitku radosti a pokles energie se zvýšenou únavností. Důležitá je přítomnost tělesných symptomů, jako jsou poruchy spánku, změna chuti k jídlu, snížení libida a další. Na depresi se dnes pohlíží jako na chronickou poruchu, která vede k takovým důsledkům pro život pacienta, jako somatické chronické nemoci, např. hypertenze nebo diabetes.
Na vzniku deprese se podílí nerovnováha působení chemických látek, tzv. mediátorů, v mozku. Jako antidepresiva se používají léky, které ovlivňují hladinu jednoho nebo více z těchto mediátorů, první volbou jsou v současnosti antidepresiva skupiny SSRI (inhibitory zpětného vychytávání serotoninu). Do skupiny SSRI patří také přípravek Seroxat (paroxetin).
Takzvaná duální antidepresiva ovlivňují zároveň hladinu dvou mediátorů, do této skupiny, konkrétně mezi NDRI (inhibitory zpětného vychytávání noradrenalinu a dopaminu), patří také přípravek Wellbutrin SR (bupropion).
Úzkostné poruchy patří mezi nejčastější duševní onemocnění, z celoživotního hlediska postihují až jednu čtvrtinu populace vyspělých zemí. Úzkost a strach patří k běžným emocím, ale mohou nabývat takových forem z hlediska jejich výskytu, intenzity a trvání, že se hovoří o úzkostných poruchách.
Sociální fobie znamená strach z kontaktu s jinými lidmi, které vede k vyhýbání se sociálním interakcím.
Pro panickou poruchu jsou typické náhle vznikající záchvaty masivní úzkosti (paniky), které nejsou vázány na žádnou specifickou situaci a jsou provázeny významnou somatickou symptomatologií a strachem z umírání či ztráty sebekontroly.
Generalizovaná úzkostná porucha zahrnuje výraznou a chronickou úzkostnou symptomatologii, trvající alespoň 6 měsíců, při nepřítomnosti panických atak.
Pro obsedantně – kompulzivní poruchu jsou typické obsese, tj. vtíravé myšlenky nebo představy a kompulze čili nutkavé jednání, které vedou k opakovaným ritualizovaným činnostem.
Posttraumatická stresová porucha vzniká u disponovaných osob jako opožděná reakce na mimořádně intenzivní stresovou událost. Narozdíl od akutní reakce na stres se jedná o reakci dlouhodobou, která se rozvíjí do 6 měsíců od stresující události.
Často se vyskytují komorbidity jednotlivých úzkostných poruch navzájem a/nebo s depresí či jinými duševními poruchami. Mezi léčebné možnosti úzkostných poruch obecně patří také antidepresiva, mj. i ze skupiny SSRI.
Literatura: Raboch J., Zvolský P. Et al. Psychiatrie. První vydání. Galén, 2001.
Seroxat / indikace dle SPC:
Přípravek Seroxat (léčivá látka paroxetin) je indikován k léčbě epizod deprese, obsedantně-kompulzivní poruchy, panické poruchy s agarofobií nebo bez ní, sociální úzkostné porucha / sociální fobie, generalizované úzkostné poruchy, posttraumatické stresové poruchy.
Wellbutrin SR / indikace dle SPC:
Přípravek Wellbutrin SR (léčivá látka bupropion) je indikován k terapii depresivních onemocnění. Po uspokojivé léčebné odezvě je pokračování léčby bupropionem účinné v prevenci relapsu a opakování se dalších depresivních epizod.
Plné znění aktuálních SPC přípravků na www.gskkompendium.cz
Publikace Medifora:
Bipolární afektivní porucha
Bipolární afektivní porucha se vyznačuje střídáním manických a depresivních epizod, resp. stavem remise, což je stav bez známek afektivní poruchy. Základním příznakem manické epizody je alterace nálady od nálady povznesené nebo podrážděné až po expanzivní. Nálada je pro daného jedince abnormní a trvá minimálně 4 dny u hypománie a týden u mánie. Pro diagnózu musí být přítomny ještě další z příznaků, např. zvýšená aktivita a neklid, hovornost, nesoustředivost, snížená potřeba spánku, zvýšená sexuální aktivita atd. Nevhodné chování může být u mánie vystupňované až do riskantního chování, jehož důsledky si jedinec neuvědomuje. Příznaky depresivní epizody jsou obdobné jako u unipolární deprese.
Léčebné cíle se liší podle fáze léčby. Při depresivní epizodě je často nutná léčba antidepresivy, při manické epizodě antipsychotiky. Je doporučeno co nejdříve nasadit léčbu stabizátorem nálady a v té pak pokračovat o během fáze pokračovací léčby po odeznění akutní symptomatologie. Jako stabilizátory nálady jsou kromě lithia používány také látky ze skupiny antidepresiv, mezi které patří i přípravek Lamictal (lamotrigin).
Literatura: Raboch J., Zvolský P. Et al. Psychiatrie. První vydání. Galén, 2001.
Lamictal / indikace dle SPC:
Přípravek Lamictal (léčivá látka lamotrigin) je indikován k léčbě epilepsie:
Dospělí a mladiství od 13 let
- Přídatná léčba nebo monoterapie epilepsie s parciálními a generalizovanými záchvaty, včetně tonicko-klonických záchvatů.
- Záchvaty spojené s Lennox-Gastautovým syndromem. Lamictal se podává jako přídatná léčba, ale u Lennox-Gastautova syndromu může být úvodním antiepileptickým lékem (AED).
Děti a mladiství od 2 do 12 let
- Přídatná léčba epilepsie s parciálními a generalizovanými záchvaty, včetně tonicko-klonických záchvatů a záchvatů spjatých s Lennox-Gastautovým syndromem.
- Monoterapie u záchvatů typu absencí.
Přípravek lamictal je indikován k léčbě bipolární poruchy:
Dospělí od 18 let
- Prevence depresivních epizod u pacientů s bipolární poruchou typu I, kteří mají převážně depresivní epizody.
Lamictal není indikován k akutní léčbě epizod mánie nebo deprese.
Plné znění aktuálních SPC přípravků na www.gskkompendium.cz
Publikace Medifora:
